Tisk se "spadávkou" (na spadávku) se používá u tiskovin, které mají alespoň z jedné strany tištěný motiv až do kraje (bez jakékoli mezery). Může to být obrázek, plocha barvy apod.
Tiskoviny se netisknou v čistém formátu (tedy leták A4 se netiskne na papír A4), ale tisknou se na větší tiskový arch. Proto se musí tískovina následně na čistý formát oříznout.
Přesnost tohoto řezu je v ideálním případě v desetinách milimetru (běžná tolerance 0,5 - 1 mm).
Pokud bychom měli obrázek, případně barevnou plochu až do kraje tiskoviny, nejsme technicky schopni provést řez přesně v místě, kde končí motiv. Z tohoto důvodu se používá spadávka.
Při zpracování grafiky ve zlomovém programu musíme dané motivy (které jdou až do kraje) nastavit (přetáhnout). I když se ořez neprovede absolutně přesně, nehrozí nám vznik prosvítající "linky" bílého papíru vedle daného motivu.
Běžná hodnota spadávky je 3 - 5 mm. Tzn., že motivu musíme za čáru ořezu přidat tuto hodnotu. Běžně se tento rolex replica údaj uvádí např. u technických údajů inzerce.
Nevýhoda tisku na spadávku
- v místě řezu je na tiskovém archu barva. Tiskoviny, kde jsou spadávky použity musí před ořezem déle schnout, jinak hrozí tzv. "obtažení". Při této vadě je na druhé straně "spadového" obrázku vidět stopa přenosu barvy (pokud je strana bílá, nebo potištěná světlou barvou). Pokud dopředu víme, že nebude dostatek času na schnutí, spadávku u obrázků nepoužíváme. Tento problém lze po tisku řešit pouze u tiskovin (nejčastěji vizitky) v malých nákladech. Mezi každý potištěný arch se vloží nejčastěji ofsetový bílý papír, na který se barva při tlaku nože přenese (a nepřenese se na následující arch).